Od ledna 2003, kdy provizorně opravenou střechu poškodila vichřice bylo jasné, že musíme rozdělit rekonstrukci nejméně na dvě etapy. V první etapě bude třeba opravit střechu, aby do synagogy přestalo zatékat a aby byla zastavena další destrukce krovu. Prvním úkolem bylo zpracovat projektovou dokumentaci. Ujal se toho architekt Petr Bašta. Zdálo se, že nebude obtížné sehnat tesaře. Jenže místní tesaři nechtěli o rekonstrukci slyšet. Trvali na tom, že odstraní krov celý a udělají ho z nových krásných trámů. Nám se ale zdálo, že současný krov je krásná tesařská práce a že by bylo hříchem ho odstranit. Navíc nám odborný mykologický posudek dal za pravdu, že poškozená je jenom jeho menší část. Nakonec jsme se domluvili s firmou SDK (Sanace dřevěných konstrukcí) z Ústí nad Labem, která se právě specializuje na opravu krovů. Potřebovali jsme ještě nějakou místní firmu, která by provedla pomocné a přípravné práce. Ukázalo se, že anito není tak jednocuché, jak jsme se domnívali. Ale i zde jsme nakonec uspěli a uzavřeli smlouvu s firmou p. Šperla ze Sušice.
Nic už nebránilo, abychom mohli zahájit práce. K tomu také došlo v posledních zářijových dnech. První, co bylo třeba udělat bylo vyklidit suť, která se za desetiletí nahromadila, vyřezat poškozené trámy a ostatní dřevěné konstrukce a začít stavět lešení.
Když stavaři odstranili krytinu, naskytl se z podkroví synagogy nezvyklý pohled do kraje. Východním směrem jsme víděli kapličku místního hřbitova a za ní kopce šumavského podhůří. V jižním směru jsme shora shlíželi na nové hartmanické náměstí jehož dominanty tvoří vlevo socialistický hotel Vintíř a jeden z nejkrásnějších hartmanických domů tzv. Blochův dům.
Na kontrolní den přijel architekt Petr Bašta a Dr. Arno Pařík z pražského židovského muzea, aby prodiskutovali možnosti další rekonstrukce. Při průzkumu půdy jsme nalezli střepy barevného skla, jímž bylo původně zaskleno kulaté okno se Šalamounovou hvězdou. Největším objevem však byly kamenné patky sloupů. Všech šest jich je na zahradě sousedního domu, kde slouží jako sedačky. V dřevěné podlaze jsme našli čtvercové stopy, které přesně určují, kde patky byly a tedy, kde stály sloupy. Podle těchto stop lze tedy poměrně přesně určit, kde byla a jak vypadala vnitřní galerie.
