(ček, hos, et): Šumavské Hartmanice připomínají osud místních Židů, MfD, Kraj Karlovarský, 7. 4. 2005, s. 4.

Hartmanice - Šumavské Hartmanice jsou nevelké městečko uprostřed kopců, jehož dějiny jsou i dějinami celých Sudet: likvidace původního židovského obyvatelstva a odchod Čechů, pak odsun Němců a nakonec příchod novousedlíků.
Zatímco Němci se do míst, odkud pocházeli jejich předkové, mohou vracet od počátku devadesátých let, na Židy zbývají jen vzpomínky.
Na konci 19. století tvořili Židé třináct procent obyvatelstva Hartmanic. Měli tu synagogu, řadu obchodů a domů, patřila jim i místní továrna. "Byla doba, kdy v obci bylo víc košerů než řeznictví," poznamenává starosta Jiří Jukl. Z památek zůstalo jen málo: část zdevastovaného hřbitova, synagoga, která se konečně dočkala částečné opravy a Muzeum dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě.
Právě židovské památky lákají v poslední době do Hartmanic a okolí stále více návštěvníků. Podle starosty Jiřího Jukla však v této části Šumavy chybí dostatečné zázemí pro turistiku. "Máme tu sice dostatek lůžek a restaurací, ale například tu nejsou cyklostezky, opravny kol, neupravují se tu běžecké trasy, chybí i další sportoviště. Potřebovali bychom, aby veškeré peníze na turistiku nesměřovaly pouze do známých center, která jsou přeplněná, ale i do dalších zajímavých míst," říká Jukl.
Hartmanice jsou zvláštní také tím, že je tvoří celkem třiadvacet částí. "Patří k nám mnoho menších osad i samot, většina z nich je trvale obydlená. "Celé Hartmanice tak měří napříč šestadvacet kilometrů. Začínají na soutoku Křemelné a Otavy, končí u Javorné," dodává starosta.
Jedním z turistických lákadel je Muzeum dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě, které představuje život židovské komunity v česko-německém pohraničí před válkou. Zdejší kostel svatého Vintíře, jediný tohoto zasvěcení na světě, je od poloviny devadesátých let minulého století opět živým duchovním střediskem celého kraje. Při obnovených poutních slavnostech se zde scházejí nejen Češi a Němci, ale i příslušníci jiných národností.
Oprav se dočkala také unikátní horská synagoga v Hartmanicích. O její záchranu se zasloužilo občanské sdružení Památník Hartmanice.
"Přestavbu jsme zahájili i přesto, že jsme neměli dost peněz. Krov byl však natolik zdevastovaný, že hrozilo zřícení střechy," vysvětluje předseda sdružení Michal Klíma. Během první etapy rekonstrukce bylo odstraněno podlaží, které v budově vzniklo po deportaci Židů. "Tehdy byla synagoga zrušena a přestavěna na truhlářskou dílnu. Odborné firmy opraví krov a položí novou střechu. Dál se bude unikátní synagoga opravovat podle toho, kolik peněz sdružení sežene," říká Klíma.
Cílem občanského sdružení je nejen obnova synagogy, ale zřízení stálé expozice připomínající soužití českého, německého a židovského etnika na Šumavě.