MfD, 6.4.05: Hartmanice připomínají osud Židů

18.04.2005 - 12:34
MfD, 6.4.2005.

Hosmanová, Iva (ček, hos, et): Hartmanice připomínají osud Židů, Mladá fronta DNES, 6. 4. 2005, s. 4 (Kraj Plzeňský).

Turistům se šumavské sídlo chlubí muzeem, synagogou, skleněným oltářem. Chce však mnohem více

Šumavské Hartmanice jsou nevelké městečko uprostřed kopců, jehož dějiny jsou i dějinami celých Sudet: likvidace původního židovského obyvatelstva a odchod Čechů, pak odsun Němců a nakonec příchod novousedlíků.

Hartmanice - Zatímco Němci se do míst, odkud pocházeli jejich předkové, mohou vracet od počátku devadesátých let, na Židy zbývají jen vzpomínky.
Na konci 19. století tvořili Židé třináct procent obyvatelstva Hartmanic. Měli tu synagogu, řadu obchodů a domů, patřila jim i místní továrna. "Byla doba, kdy v obci bylo víc košerů než řeznictví," poznamenává starosta Jiří Jukl. Z památek zůstalo jen málo: část zdevastovaného hřbitova, synagoga, která se konečně dočkala částečné opravy a Muzeum dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě.
Právě židovské památky lákají v poslední době do Hartmanic a okolí stále více návštěvníků. Podle starosty Jiřího Jukla však v této části Šumavy chybí dostatečné zázemí pro turistiku. "Máme tu sice dostatek lůžek a restaurací, ale například tu nejsou cyklostezky, opravny kol, neupravují se tu běžecké trasy, chybí i další sportoviště. Potřebovali bychom, aby veškeré peníze na turistiku nesměřovaly pouze do známých center, která jsou přeplněná, ale i do dalších zajímavých míst," říká Jukl.
Hartmanice jsou zvláštní také tím, že je tvoří celkem třiadvacet částí. "Patří k nám mnoho menších osad i samot, většina z nich je trvale obydlená. "Celé Hartmanice tak měří napříč šestadvacet kilometrů. Začínají na soutoku Křemelné a Otavy, končí u Javorné," dodává starosta.
Jedním z turistických lákadel je Muzeum dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě, které představuje život židovské komunity v česko-německém pohraničí před válkou. Zdejší kostel svatého Vintíře, jediný tohoto zasvěcení na světě, je od poloviny devadesátých let minulého století opět živým duchovním střediskem celého kraje. Při obnovených poutních slavnostech se zde scházejí nejen Češi a Němci, ale i příslušníci jiných národností.
Protože z původního zařízení kostela se toho zachovalo jen velice málo, přišla výtvarnice Vladimíra Tesařová, která v Dobré Vodě nalezla svůj druhý domov, s návrhem vytvořit v kostele oltář ze skla. Oltářní retabulum je pojednáno jako třídílný reliéf o rozměrech 4,5 x 3,2 metru. Střední - největší část triptychu znázorňuje ústřední téma křesťanství - Kristovu oběť na kříži. Oltář je zhotoven ve formě skleněné tavené plastiky z kompoziční skloviny. Svou velikostí a hmotností bezmála čtyř tun jde o dílo ve skle ojedinělé.
Oprav se dočkala také unikátní horská synagoga v Hartmanicích. O její záchranu se zasloužilo občanské sdružení Památník Hartmanice.
"Přestavbu jsme zahájili i přesto, že jsme neměli dostatek financí. Krov byl však natolik zdevastovaný, že hrozilo zřícení střechy," vysvětluje předseda sdružení Michal Klíma.
Během první etapy rekonstrukce bylo odstraněno podlaží, které v budově vzniklo po deportaci Židů. "Tehdy byla synagoga zrušena a přestavěna na truhlářskou dílnu. Odborné firmy opraví krov a položí novou střechu. Dál se bude unikátní synagoga opravovat podle toho, kolik peněz sdružení sežene," říká Klíma.
Cílem občanského sdružení je nejen obnova synagogy, ale zřízení stálé expozice připomínající soužití českého, německého a židovského etnika na Šumavě. V oblasti existovalo asi šedesát synagog a židovských modliteben. Poslední, která se zachovala ve stavu, z něhož lze rekonstruovat původní podobu, je právě ta v Hartmanicích.

***

Šimon Adler a synové

* Šimon Adler, slavný šumavský rodák, přišel na svět 15. března 1884 v Dobré Vodě u Hartmanic v rodině židovského obchodníkaWilhelma Adlera

* Ve 13 letech odešel studovat teologii do Topolčan, později pokračoval v rabínském semináři ve Frankfurtu nad Mohanem. Filozofii s historií studoval v Giessenu, maturitní zkoušku složil v roce 1912 v Curychu a doktorský titul získal v Basileji. Jako rabín začínal v Staňkově, poté působil na Zbraslavi a ve Vysoké synagoze v Praze, pracoval také jako archivář a matrikář

* V červnu 1919 se oženil a narodili se mu tři synové, prostřední zemřel v dětském věku, nejstarší syn Max Matyáš - Matityahu emigroval na začátku roku 1939 do Palestiny.

* V březnu 1943 byla rodina deportována do Terezína, později odjeli transportem do koncentračního tábora Osvětim-Birkenau, kde Šimon i jeho žena v roce 1944 zemřeli v plynové komoře, přežil pouze nejmladší synWolfgang.

* Wolfgang odjel za bratrem do Palestiny, kde přijal jméno Sinaj, vystudoval teologii a stal se rabínem. V roce 1990 přijel Matityahu Adler do Čech, aby umístil pamětní desku na rodný dům svého otce.

* Muzeum dr. Šimona Adlera bylo v jeho rodném domě otevřeno 9. července 1997.

Rádio na cestách
Hartmanicím se věnuje dnešní díl pořadu Rádio na cestách, v němž redaktoři Českého rozhlasu Plzeň přiblíží v několika vstupech historii a zajímavosti tohot městečka.


» Město Hartmanice » Židovská obec v Praze » Návštěvní kniha

Program akcí

Koncert skupiny Elias
V úterý 27. 12. od 18: 00 se v synagoze bude konat koncert skupin...
Zpěváci a muzikanti z Horažďovic
Dne 17.12. od 15.30 proběhne koncert "Zpěváci a muzikanti z ...
Výstava Židovské komunity na Sušicku
Zveme Vás na nově instalovanou putovní výstavu "Židovské kom...
Odpoledne s písní a příběhem
V sobotu 21. 10. od 16 hodin se v Hartmanické synagoze uskut...
Koncert orchestru Šarbilach
V neděli 3. 9. od 16:00 se v Hartmanické synagoze uskuteční ...
Koncert pěveckého sboru Prácheň
Dne 7. 5. od 16 hod se v Hartmanické synagoze uskuteční koncert p...

Děkujeme

Za finanční příspěvek od Plzeňského kraje

Logo Plzeňského kraje
Nadačnímu fondu Krskových
nadacni_fond_krskovych
Za trvalou podporu od společnosti Grafia s.r.o.

grafia

 

Za poskytnutí inzertního prostoru portálu