Nagovská, Radmila: Je dobře, že synagoga nechátrá, Klatovský deník, 4.10. 2004, s. 10.

Vytlučená okna, pavučinami obrůstající vstupní dveře, chatrná střecha, které stačilo, aby jen malinko zafoukal ostrý šumavský vítr a už létaly tašky. Tak vypadala ještě nedávno na první pohled synagoga v Hartmanicích. Nyní se v prostorách této jedinečné památky intenzivně pracuje. Střecha září novotou a ještě před zimou přišla na řadu okna.
"Je dobře, že synagoga už nechátrá. Byla to tak trošku ostuda města pro turisty, kteří sem přijeli. Památka totiž stojí přímo při silnici, takže zaujme na první pohled," shodují se místní. Podobných staveb bývalo kdysi na Šumavě hned několik. Zvláště na česko - německé hranici, kde dlouho žili vedle sebe Češi i Němci. Hartmanická synagoga přežila hned několik režimů, během nacismu sloužila jako truhlářská dílna, stejný účel jí zůstal i po válce. Později sloužila jako sklad pneumatik.
Ačkolik ještě v osmdesátých letech se počítalo s jejím zbořením, vydržela až do sametové revoluce. Synagoga nejprve putovala do rukou Židovské náboženské obce v Plzni, ta ji ale kvůli nedostatku finančních prostředků nabídla k odprodeji. Jejím současným majitelem je Michal Klíma a díky občanskému sdružení Památník Hartmanice pomalu dochází k tomu, že synagoga opět získává svou původní tvář.
V brzké době se počítá v synagoze s vytvořením památníku, který bude připomínat soužití českých, německých a židovských obyvatel, stejně jako nedaleko odtud Muzeum Dr. Šimona Adlera na Dobré Vodě. Do štítu budou znovu umístěny nalezené desky s Desaterem. Některé prvky se podařilo najít v původní podobě, například zbytky zábradlí.

Na první pohled je zřejmé, že v synagoze v Hartmanicích se intenzivně pracuje. V současné době přišla na řadu okna, střecha už má rekonstrukci za sebou.