MfD, 13.7.05: Kam za romantikou? Na Hartmanicko

18.07.2005 - 18:41
MfD, 13.7.2005

Čekanová, Markéta: Kam za romantikou? Na Hartmanicko. Mladá fronta DNES, 13. 7. 2005, s. 4 (Servis na léto)

Pošumavská oblast nabízí hluboké lesy, vrcholky hor, stavební památky i zdravý vzduch

Romantické procházky přírodou do hlubokých lesů, na vrcholky hor, do šumících údolí, horských luk, slatí a luhů. To nabízí příchozím krajina s četnými výhledy na horské hřbety s téměř nedotčeným ovzduším. Hartmanicko. Cíl mnoha domácích i zahraničních návštěvníků.

Dobrá Voda - Výstavu, kterou by si neměl nechat ujít žádný milovník dřeva a vtipných výrobků z něj, nabízí po celé prázdniny Muzeum dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic na Sušicku. Své kinetické dřevořezby tu vystavuje plzeňský výtvarník Jiří Špinka.
"Jde o jakési hodiny, reliéfy s jednoduchým celodřevěným strojem na hodinovém principu. Jejich náměty jsou odvozeny již se samotného principu časomíry a jejích symbolů," vysvětluje Jiří Špinka. Jeho kinetická dílka nejdou "přesně". Každé z nich má svůj vlastní čas. "Člověk by je měl uvádět do chodu ve chvíli, kdy potřebuje, aby čas měl jiný rozměr. Chvíle pro dva, chvíle pro rozjímání, chvíle pro velkou radost, ale i chvíle pro vzpomínky, nebo naopak pro otázku, co bude dál. Tehdy je třeba je natáhnout a spustit, protože čas je relativní," říká autor.

Hartmanicko - šumavská historie i současnost
Muzeum dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě připomíná ve své expozici minulost kraje, kde vedle sebe žili Češi a Němci, křesťané i židé. Je věnováno památce židovského vzdělance, jehož život skončil v koncentračním táboře. Hned vedle muzea se nalézá kostel sv. Vintíře, jemuž vévodí jedinečný skleněný oltář a křížová cesta. Jejich autorkou je sklářka Vladěna Tesařová.
V Hartmanicích, pár kroků od náměstí, stojí synagoga, která se jen zvolna vzpamatovává z let, kdy měl být tento druh památek zapomenut. Chcete-li vidět typické šumavské stavení, hledejte dům čp. 37.
Další památky na zašlé časy ukrývají okolní vesnice: v Mochově je starý mlýn, v Kochánově kralovácký dvorec BUSIL a v Malém Radkově bývalá kolomazna. Na Šumavě si stavěla svá sídla i šlechta: zámky najdeme v Kundraticích, Dolejším Krušci, Dolejším Těšově, Chlumu, Karlově, Loučové a v Palvínově.

Přírodou pěšky i na kole
Tipem pro jednodenní výlet může být třeba procházka naučnou stezkou pod Hamižnou horou. Tak tento kopec pojmenovali havíři, kteří zde dobývali zlato v křemelných žilách. Po dolování se zachovaly jámy až 3 m hluboké. Na stezce jsou umístěny informační tabule. Zajímavostí je tu pamětní prkno, vzpomínka na dr. J. Komárka, ukázka kmene mohutného šumavského smrku a mlecí kámen ze zlatorudného mlýna. Návštěvník tu najde také ohniště připravené k večernímu táboráku, se stylovými lavicemi, minigril i studánku s pitnou vodou. Botaniky zase na stezce jistě potěší výskyt několika ojedinělých chráněných rostlinných druhů, které jsou jinde na Šumavě vzácné.
Cykloturisté se mohou vydat třeba po téměř padesátikilometrové okružní trase, která je zavede k románskogotickému kostelu na Mouřenci, kolem barokního zámečku v Dolejším Krušci a románskogotického kostela se zbytky opevnění v Petrovicích, až na hrad Velhartice. Odtud pak zpátky do Hartmanic.

Jak daleko sahají dějiny
Dobu vzniku Hartmanic se nepodařilo dosud přesně určit. Je jisté, že k jejich založení přispěla prosperující obchodní stezka, která tudy vedla z Pasova do Sušice již začátkem 11. století. Rozvoj a vzrůst významu obce začíná až po roce 1273, kdy Přemysl Otakar II. natrvalo připojil pomezí k české koruně.
Důležitými pro zdejší kraj byly zlatonosné křemenné žíly. Úspěšná těžba zlata vynesla Hartmanicím povýšení králem Janem Lucemburským roku 1320 na "královské svobodné zlatohorské město". Do něho byla v letech 1327 - 1331 přeložena celnice z Březníku. Roku 1607 se Hartmanice staly městysem s filiálním kostelem a právem týdenního trhu.
Třicetiletá válka zpustošila Hartmanice tak, že několik let zůstaly pusté. Teprve ve druhé polovině 17. století sem začali přicházet švábští Němci a kdysi české městečko se stalo téměř zcela německým. Čeština se sem vrátila až v roce 1918. Osmého října 1938 se ale Hartmanice, česko-německé město s nezanedbatelnou židovskou komunitou, stávají součástí německé říše...

***

Další informace o Hartmanicku

Počet obyvatel (v produktivním věku): 1192 (738)
Průměrný věk: 36,6
Katastrální výměra: 62,24 km čtverečných

Části správního území: Hartmanice, Kundratice, Štěpanice, Zalužice, Malý Radkov, Palvinov, Vatětice, Dolejší Krušec, Prostřední Krušec, Hořejší Krušec, Chlum, Dolejší Těšov, Hořejší Těšov, Mochov, Kochánov, Keply, Dobrá Voda, Světlá, Loučová, Javoří, Vlastějov, Kříženec, Trpěšice

Ubytovací kapacita: cca 175 lůžek
Počet gastronomických zařízení: 6

klima_obnova.gif

Foto autor| FOTO: ČTK - PETR ERET


» Město Hartmanice » Židovská obec v Praze » Návštěvní kniha

Program akcí

Vánoční spirituály klatovských Elias 2023
Ve středu 27. prosince od 18: 00 vystoupí v hartmanické synagoze ...
Koncert žáků a učitelů ze ZŠ Hartmanice 2023
V úterý 19. prosince od 17: 00 se v prostorách muzea uskuteční ko...
Vánoční koncert Volného sdružení horažďovických zpěváků a muzikantů 2023
V sobotu 16. prosince od 15: 30 se v synagoze uskuteční tradiční ...
XXII. ročník festivalu Hudba v synagogách plzeňského regionu
V pondělí 28. srpna se v hartmanické synagoze uskuteční koncert v...
Koncert klasické hudby Miroslavy Svobodové a Markéty Kurzové
21. 8. od 18:30 se v Horské synagoze Hartmanice uskuteční koncert...
Přednáška Šumavská příroda v díle Karla Klostermanna
Dne 18. srpna 2023 od 18:00 proběhne v Horské synagoze Hartmanice...

Děkujeme

Za finanční příspěvek od Plzeňského kraje

Logo Plzeňského kraje
Nadačnímu fondu Krskových
nadacni_fond_krskovych
Za trvalou podporu od společnosti Grafia s.r.o.

grafia

 

Za poskytnutí inzertního prostoru portálu

 
Česko-německému fondu budoucnosti 
Česko-německý fond budoucnosti