František Nyhles: Z Rejštejna krajem krásných výhledů a zaniklých osad. MfD, 13. 5. 2006, s. 5 - Tipy na víkend - kraj Plzeňský.


Tip na cyklovýlet: Okolím Rejštejna

Rejštejn - Na šumavském Oblíku jsou ještě zbytky sněhu a hory se začínají zaplňovat cyklisty. Auta s naloženými koly šplhají do kopců k přeplněným oblastem Kvildy a Modravy, i když z níže položených obcí lze také vyrazit na řadu krásných, neokoukaných tras.
To je také případ výletu, který zahájíme v Rejštejně (568 m n. m.). Vyjedeme proti proudu Otavy po silnici směrem na Čeňkovu Pilu. Po třech kilometrech odbočíme ze silnice přes Paštěcký most a vydáme se po zelené do táhlého stoupání na Paště. Během nadávání na špatnou cestu nepřehlédněme po kilometru odbočku lesní cesty k bývalým zlatým dolům. Je však lepší popojet až k první louce vpravo, kola nechat u cesty a krajem louky pěšky vystoupat výškově asi o 70metrů až k ohrazeným vstupům do dolů. Po návratu ke kolům pokračujeme ve stoupání. Po obou stranách cesty jsou zřejmé zbytky obydlí Předních Paští.
U odpočívadla ve výšce 817 metrů nad mořem si vychutnáme vlevo výhled na Kašperk a Javornickou hornatinu s Javorníkem. Vidět je také obec Svojše a Kozí Hřbety. Vpravo odbočuje do kopce cesta na Velký Babylon.

Na svazích Křemelné

Pokračujeme rovně zvlněným terénem mezi loukami po úbočí hory Křemelné. Pod námi se otevírá výhled do hlubokého kaňonu řeky Křemelné a směrem na jihozápad se rýsují vrcholy Antyglu a Oblíku. Projíždíme přes bývalé Zadní Paště, kde bývalo osm stavení. Dnes jsou zde jen zbytky kapličky mezi statnými lipami. Vlevo, trochu zpět přes údolí, jsou samoty Jelenov. Po třech kilometrech mírného stoupání a klesání přijíždíme do Stodůlek (840 m n. m.). Ani se nechce věřit, že na této západní straně hory Křemelná bývala kdysi královská rychta, rozlohou největší v Královském hvozdu a zmiňovaná již roku 1614. Ještě v roce 1935 zde a v 19 samotách žilo 1650 obyvatel.
Směrem na západ se na obzoru rýsuje hřeben Jezerní hory a Ostrého. Zřetelné jsou sjezdovky na Špičáku a chata na Pancíři. Na druhé straně řeky Křemelné je Slunečná a za ní vykukuje vrcholek Ždánidel. Opouštíme zelenou a pokračujeme po modré do mírného kopce. Po dvou kilometrech přijíždíme na Malý Babylon (956 m n. m.). Sjedeme necelý kilometr z kopce, opustíme asfaltku a pokračujeme po modré k rozbořené hájovně na Pustině. Za hájovnou po zelené mírně vystoupáme k lesu a odbočíme kolmo z cesty ke kapli svatého Vintíře pod vrcholem hory Březník. Stejnou cestou se vrátíme na okraj lesa, kde se nám otevře výhled do vnitrozemí.

Tady žil svatý Vintíř

Pokračujeme po zelené až k silnici na Rovinu (924 m n. m.), kde v osmi staveních žilo 67 obyvatel. Po silnici sjíždíme přes Dobrou Vodu s kostelem svatého Vintíře se skleněným oltářem do Hartmanic (712 m n. m.), kde lze vidět čerstvě rekonstruovanou synagogu z devatenáctého století.
Hned za hospodou s terasou odbočíme po modré na Kundratice. Mineme empírový zámek a dostaneme se do Štěpanic. Z rozbité asfaltky je krásný výhled na Kašperk. Na vrcholu krátkého stoupání je Malý Radkov (762 m n. m.), kde odbočíme z kopce po modré na polní cestu. Vlevo na kraji lesíka je křovím dobře zamaskovaná bývalá smolná pec. Cesta nevalné kvality se zlepší jen při průjezdu Velkým Radkovem, kterému dominuje pěkná chalupa známá z kalendářů. Za osadou začíná nejtěžší část cesty a v úseku nad Radešovem pustí kolo volně jen adrenalinoví sjezdaři.
Jsme u řeky v Radešově, odkud po asfaltové cestě dojedeme po červené proti proudu Otavy až do Rejštejna. Ujeli jsme 36 kilometrů na trase s náročným profilem.
Rejštejn v době největšího rozkvětu býval královským horním městem a na hřbitově u kostela svatého Bartoloměje je pochována matka spisovatele Karla Klostermanna a jeho mladší bratr Jakub.

Foto popis| UNIKÁT. Na trase výletu se startem i cílem v Rejštějně lze vidět také unikátní horskou synagogu v Hartmanicích. V únoru tu David Vávra natáčel jeden z dílů seriálu Šumná města.
Foto autor| FOTO: MAFA - JIŘÍ BERVIDA

O autorovi| FRANTIŠEK NYKLES, Autor je spolupracovník redakce

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj